Jak centrální banky ovlivňují finanční trhy?

Začínajícího investora může překvapit, jak velký vliv na ceny akcií a měnové kurzy mají kroky centrálních bank. Ty můžeme v tomto kontextu chápat jako arbitry, kteří určují směr kormidla, kterým se trh jako celek vydává. 

Akciový trh

Snižování úrokových sazeb a kvantitativní uvolňování* obvykle vede k růstu cen akcií. Proč? Nízké úrokové sazby znamenají nízké výnosy na méně rizikových aktivech – např. státních dluhopisech či spořících účtech. Proto se investoři přesouvají k akciím, což zvyšuje jejich valuace.

Souvisí to také se způsobem, jakým se vypočítává hodnota firem. Ta závisí na tom, kolik hotovosti svým vlastníkům přinese za celou dobu své existence. Velká část hodnoty firmy tak závisí na příjmech ve vzdálené budoucnosti. Je ale jasné, že peníze, které získáme například za 10 let, mají pro nás menší hodnotu než pokud bychom je obdrželi už dnes. O kolik? Právě to určují tržní úrokové míry.

Tento efekt je nejvýraznější u růstových firem, jelikož se očekává, že většinu svých zisků přinesou až za mnoho let. Proto je hodnota těchto budoucích zisků (a tím pádem i akcií samotných) na úrokových mírách silně závislá.

Navíc nízké úrokové sazby znamenají, že firmy budou platit nižší úroky na svém dluhu, mohou si tedy více půjčovat a investovat. Podobně je to s domácnostmi, které si mohou více půjčovat na spotřebu a berou si více hypoték. To by mělo zlepšovat ziskovost firem a jejich valuace proto rostou.


Naopak v případě zpřísňování měnové politiky ceny akcií klesají. Nyní to vidíme na americkém trhu, kdy americká centrální banka (Federal Reserve) ohlašuje, že v letošním roce bude zvyšovat úrokové sazby. Už jen při ohlašování normalizace měnové politiky trhy padají, protože investoři novou situaci zakomponují do svých očekávání.

Existují však sektory, které z vyšších úrokových sazeb naopak profitují. Jsou to především banky, které si mohou účtovat vyšší marži mezi úroky, které vyplácí klientům (např. na spořících účtech) a úroky, které naopak získávají z poskytnutých půjček. 

Pojďme to tedy shrnout.

  • Zvyšování úrokových měr – tendence pro pád cen akciových titulů
  • Snižování úrokových měr – tendence pro růst cen akciových titulů
  • Medvědí trh – klesající ceny akcií
  • Býčí trh – vzrůstající ceny akcií

*Kvantitativní uvolňování – centrální banka nakupuje od finančních institucí aktiva (především dluhopisy) a poskytuje jim za to likviditu. Do oběhu se tak dostává více peněz a úrokové sazby klesají.

úrokové míry
Historické úrokové míry v USA – všimněme si, že během recesí (vyznačeny šedivě) centrální banka obvykle sazby snižuje, aby stimulovala ekonomiku. Zdroj: FRED

Forexový trh

V případě, že centrální banka signalizuje zvyšování úrokových sazeb nebo je zvyšuje, obvykle to má za následek posilování měny dané země. Proč? Vyšší úrokové míry znamenají vyšší výnosy na státních dluhopisech a vkladech v místních bankách. Zahraniční investoři mají proto vyšší motivaci v dané zemi investovat, na což potřebují příslušnou měnu. Takže například prodávají Eura a nakupují české koruny, což vede ke zhodnocení koruny.

Velikost posílení závisí na intenzitě změny měnové politiky. Jestliže centrální banka zvýší sazby výrazněji, můžeme očekávat také výraznější posílení měny. Někdy však i po zvýšení měnověpolitických úrokových měr může měna oslabit, a to sice například kvůli situaci na trhu, která znevýhodňuje rizikové měny (např. měny rozvojových zemí). Tento jev lze vysvětlit na následujícím příkladu: ČNB zvyšovala sazby rychleji než maďarská a polská centrální banka. Na forexovém trhu panovala situace, která zpravidla nenahrává rizikovým měnám, což mělo naopak znehodnocovací tlaky. Zatímco česká koruna vůči euru posílila, maďarský forint a polský zlotý oslabily. Čím si to vysvětlit? Zhodnocovací tlaky způsobeny výrazným zvýšením úrokových sazeb ČNB byly větší než znehodnocovací, což u našich polských sousedů a maďarů neplatilo. 

Stejný princip samozřejmě funguje i obráceně. V případě snižování měnověpolitických sazeb měna oslabuje. To samé platí pro situace typu válečného konfliktu, kdy má měna také znehodnocovací tendence. 

V odborném tisku se často setkáme s pojmy úrokový diferenciál = rozdíl mezi úroky daných zemí, jestřábí rétorika = centrální banka připouští zvýšení sazeb, holubičí rétorika = centrální banka připouští snížení sazeb 

Pojďme to tedy shrnout:

  • vyšší sazby -> apreciační tendence (zhodnocení měny)
  • nižší sazby -> depreciační tendence (znehodnocení měny)
  • jestřábí rétorika -> apreciační tendence
  • holubičí rétorika -> depreciační tendence

Autor článku: Martin Kylar

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

Veškeré informace prezentované na tomto webu mají pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení či poradenství.

© 2022 zacniinvestovat.cz